FNAF 4 - Čtvrá hra
Příběh FNAF 4: Začátek všeho zla a tragédie roku 1983
Čtvrtý díl Five Nights at Freddy's kompletně mění pravidla hry. Ocitáte se mimo pizzerie, nemáte k dispozici žádné kamery, žádné hlídače, ani žádný telefon. Místo toho se hra odehrává v dětském pokoji a v časové ose nás posouvá na úplný začátek celého příběhu – do roku 1983. Je to nejstarší článek v celé dosavadní historii FNAF.
Noční můry v dětském pokoji
Během nočních směn ovládáte vyděšené malé dítě, které se musí bránit monstrózním, zdemolovaným verzím robotů známým jako Nightmare animatronic. Musíte hlídat dvoje dveře, postel za sebou a šatník, přičemž se orientujete výhradně podle sluchu (podle dýchání robotů).
Hra však skrze drobné detaily naznačuje, že tyto noci nejsou realitou:
U postele se občas náhodně objevuje stojan na infuzi, lahvička s prášky nebo váza s květinami.
To jasně ukazuje, že chlapec se nachází v nemocnici v kómatu a noční směny jsou jeho vlastními halucinacemi a nočními můrami.
Příběh Plačícího dítěte (The Crying Child)
To nejdůležitější se opět odehrává v 8-bitových minihrách mezi nocemi. Sledujeme v nich příběh malého chlapce (v komunitě známého jako Crying Child), který má panický strach z animatroniků a z restaurace Fredbear's Family Diner (což byla úplně první, původní pobočka, kde vystupovali pouze dva žlutí roboti: Fredbear a Spring Bonnie).
Chlapec prožívá peklo nejen kvůli svému strachu, ale hlavně kvůli svému staršímu bratrovi. Ten ho neustále terorizuje, straší ho s maskou Foxyho na obličeji a zamyká ho v pokojích. Jedinou chlapcovou útěchou je plyšový medvídek Fredbear, který k němu promlouvá a snaží se ho chránit.
Kousnutí z roku '83 (The Bite of '83)
Celá tragédie vrcholí během chlapcovy narozeninové oslavy přímo v restauraci Fredbear's Family Diner. Starší bratr a jeho tři kamarádi (všichni v maskách animatroniků) se rozhodnou oslavence brutálně ponížit.
Osudný incident:
Popadnou plačícího chlapce a se smíchem ho strčí přímo do masivních úst zpívajícího mechanického medvěda Fredbeara. Jenže chlapcovy slzy a neustálé vzpírání poškodí citlivý pružinový mechanismus (springlocks) v robotových ústech. Čelist se obrovskou silou sklapne a rozdrtí dítěti hlavu.
Tento incident je klíčový – jedná se o Kousnutí z roku '83, což je jiná událost než Kousnutí z roku '87 z druhého dílu. Kvůli této tragédii je první restaurace Fredbear's Family Diner okamžitě a navždy uzavřena.
"Dám tě zase dohromady" a identita postav
V závěrečné minihře vidíme chlapce v prázdném temném prostoru, kde před ním stojí jeho plyšoví kamarádi. Starší bratr se mu skrze slzy omlouvá za to, co udělal. Následně k chlapci promluví samotný plyšový Fredbear (za kterým pravděpodobně stojí jejich otec William Afton, nebo duše Puppet):
„Jste rozbití. Já jsem stále tvůj přítel. Pořád jsem tady. Dám tě zase dohromady.“
Plyšáci jeden po druhém mizí a na pozadí zazní táhlý zvuk nemocničního přístroje oznamující smrt dítěte.
Spojitost se širším lore a záhada truhly
FNAF 4 dalo příběhu rodinný rozměr. Starší bratr, který celou tragédii zavinil, není nikdo jiný než Michael Afton (hlavní hrdina, za kterého hrajeme ve FNAF 1 a FNAF 3). Jeho motivace zachraňovat duše dětí a zničit svého otce v pozdějších letech pramení právě z obrovské viny za smrt vlastního malého bratra.
Na úplném konci hry se navíc objevuje slavná zamčená kovová truhla se dvěma zámky a textem: „Některé věci je možná lepší prozatím nechat zapomenuté.“ Scott Cawthon později potvrdil, že v truhle se nachází kompletní rozuzlení celého příběhu, ale rozhodl se ji nikdy neotevřít, protože komunita tehdy některé části lore nepochopila správně.
Čtvrtý díl Five Nights at Freddy's kompletně mění pravidla hry. Ocitáte se mimo pizzerie, nemáte k dispozici žádné kamery, žádné hlídače, ani žádný telefon. Místo toho se hra odehrává v dětském pokoji a v časové ose nás posouvá na úplný začátek celého příběhu – do roku 1983. Je to nejstarší článek v celé dosavadní historii FNAF.
Noční můry v dětském pokoji
Během nočních směn ovládáte vyděšené malé dítě, které se musí bránit monstrózním, zdemolovaným verzím robotů známým jako Nightmare animatronic. Musíte hlídat dvoje dveře, postel za sebou a šatník, přičemž se orientujete výhradně podle sluchu (podle dýchání robotů).
Hra však skrze drobné detaily naznačuje, že tyto noci nejsou realitou:
U postele se občas náhodně objevuje stojan na infuzi, lahvička s prášky nebo váza s květinami.
To jasně ukazuje, že chlapec se nachází v nemocnici v kómatu a noční směny jsou jeho vlastními halucinacemi a nočními můrami.
Příběh Plačícího dítěte (The Crying Child)
To nejdůležitější se opět odehrává v 8-bitových minihrách mezi nocemi. Sledujeme v nich příběh malého chlapce (v komunitě známého jako Crying Child), který má panický strach z animatroniků a z restaurace Fredbear's Family Diner (což byla úplně první, původní pobočka, kde vystupovali pouze dva žlutí roboti: Fredbear a Spring Bonnie).
Chlapec prožívá peklo nejen kvůli svému strachu, ale hlavně kvůli svému staršímu bratrovi. Ten ho neustále terorizuje, straší ho s maskou Foxyho na obličeji a zamyká ho v pokojích. Jedinou chlapcovou útěchou je plyšový medvídek Fredbear, který k němu promlouvá a snaží se ho chránit.
Kousnutí z roku '83 (The Bite of '83)
Celá tragédie vrcholí během chlapcovy narozeninové oslavy přímo v restauraci Fredbear's Family Diner. Starší bratr a jeho tři kamarádi (všichni v maskách animatroniků) se rozhodnou oslavence brutálně ponížit.
Osudný incident:
Popadnou plačícího chlapce a se smíchem ho strčí přímo do masivních úst zpívajícího mechanického medvěda Fredbeara. Jenže chlapcovy slzy a neustálé vzpírání poškodí citlivý pružinový mechanismus (springlocks) v robotových ústech. Čelist se obrovskou silou sklapne a rozdrtí dítěti hlavu.
Tento incident je klíčový – jedná se o Kousnutí z roku '83, což je jiná událost než Kousnutí z roku '87 z druhého dílu. Kvůli této tragédii je první restaurace Fredbear's Family Diner okamžitě a navždy uzavřena.
"Dám tě zase dohromady" a identita postav
V závěrečné minihře vidíme chlapce v prázdném temném prostoru, kde před ním stojí jeho plyšoví kamarádi. Starší bratr se mu skrze slzy omlouvá za to, co udělal. Následně k chlapci promluví samotný plyšový Fredbear (za kterým pravděpodobně stojí jejich otec William Afton, nebo duše Puppet):
„Jste rozbití. Já jsem stále tvůj přítel. Pořád jsem tady. Dám tě zase dohromady.“
Plyšáci jeden po druhém mizí a na pozadí zazní táhlý zvuk nemocničního přístroje oznamující smrt dítěte.
Spojitost se širším lore a záhada truhly
FNAF 4 dalo příběhu rodinný rozměr. Starší bratr, který celou tragédii zavinil, není nikdo jiný než Michael Afton (hlavní hrdina, za kterého hrajeme ve FNAF 1 a FNAF 3). Jeho motivace zachraňovat duše dětí a zničit svého otce v pozdějších letech pramení právě z obrovské viny za smrt vlastního malého bratra.
Na úplném konci hry se navíc objevuje slavná zamčená kovová truhla se dvěma zámky a textem: „Některé věci je možná lepší prozatím nechat zapomenuté.“ Scott Cawthon později potvrdil, že v truhle se nachází kompletní rozuzlení celého příběhu, ale rozhodl se ji nikdy neotevřít, protože komunita tehdy některé části lore nepochopila správně.
Odpovědi (0)
Zatím žádné odpovědi. Buďte první!
Přihlaste se pro přidání odpovědi.